Book a Demo!
CoCalc Logo Icon
StoreFeaturesDocsShareSupportNewsAboutPoliciesSign UpSign In
Download

Odkaz obsahuje sešit "jupyter notebbok" s výpočtem vázaných extrémů. Uvedeny jsou i potřené definice a věty bez důkazů.

153 views
ubuntu2004
Kernel: SageMath 9.4

Vázané extrémy

Definice.

Nechť je dána reálná funkce nn proměnných ff, množina MRnM\subseteq\mathbb R^n a bod aMDf.a\in M\cap D_f. Řekneme, že funkce ff nabývá v bodě aa vázané lokální minimum (maximum) vzhledem k množině MM, existuje-li okolí UU bodu aa takové, že pro každé xUMx\in U\cap M platí: f(a)f(x),  (f(x)f(a)). f(a) \le f(x), \ \ (f(x) \le f(a)). Lze-li uvedené nerovnosti nahradit pro xax\neq a ostrými nerovnostmi, potom hovoříme o tzv. ostrém lokálním minimu (resp. maximu) vzhledem k množině MM.

image.png

Nutná podmínka

Věta. Nechť f,g1,,gs, 1s<nf,g_1,\ldots,g_s,\ 1\le s < n jsou reálnými funkcemi třídy C1\textrm{C}^1 na otevřené množině URnU\subseteq\mathbb R^n a nechť pro každé xUx\in U má Jacobiho matice zobrazení G=(g1,,gs):RnRG = (g_1,\ldots,g_s):\mathbb R^n\supset\to\mathbb R: G(x)=(g1x1(x)g1xn(x)gsx1(x)gsxn) \nabla G(x) = \left( \begin{matrix} \frac{\partial g_1}{\partial x_1}(x)&\ldots&\frac{\partial g_1}{\partial x_n}(x)\\ \cdots&\cdots&\cdots\\ \frac{\partial g_s}{\partial x_1}(x)&\ldots&\frac{\partial g_s}{\partial x_n} \end{matrix} \right) maximální hodnost s.s.

Nechť M={xU:G(x)=0}={xU:g1(x)=0,,gs(x)=0} M = \{x\in U: G(x) = 0\} = \{x\in U: g_1(x) = 0,\ldots,g_s(x) = 0\} a funkce ff nabývá v bodě aMa\in M lokální maximum nebo minimum vzhledem k množině M.M. Potom existuje právě jedna ss-tice reálných čísel (λ1,,λs)(\lambda_1,\ldots,\lambda_s) taková, že bod aa je stacionárním bodem tzv. Lagrangeovy funkce L(x)=f(x)+i=1sλigi(x). L(x) = f(x) + \sum_{i=1}^s \lambda_i g_i(x).

Příklad

Najděme extrémy funkce f(x,y)=x2+2y2f(x,y) = x^2 + 2y^2 na kružnici o rovnici x2+y2=1.x^2 + y^2 = 1.

Řešení

var("x,y") f(x,y) = x^2 + 2*y^2 g(x,y) = x^2 + y^2 - 1 gradg = g(x,y).gradient()
show("grad(g) = \t", gradg)
grad(g)x=x (2x,2y)\renewcommand{\Bold}[1]{\mathbf{#1}}\verb|grad(g)|\phantom{\verb!x!}\verb|=|\phantom{\verb!x!}\verb| | \left(2 \, x,\,2 \, y\right)

Gradient gradggradg zřejmě spojitě závisí na proměnných x,yx,y. Tedy funkce f,gf,g jsou třídy C1C^1 na R2.\mathbb R^2. Dále gradg0gradg \neq \vec 0 všude mimo počátek.

Dále budeme hledat řešení soustavy: f=λgg=0. \nabla f = \lambda \nabla g\\ g = 0. Tuto soustavu lze rozepsat takto: fx=λgxfy=λgyg=0. f_x = \lambda g_x\\ f_y = \lambda g_y \\ g = 0.

var("λ") f_x = f(x,y).diff(x) f_y = f(x,y).diff(y) g_x = g(x,y).diff(x) g_y = g(x,y).diff(y) # definujme rovnice tvořící soustavu eq1 = f_x == λ * g_x eq2 = f_y == λ * g_y eq3 = g == 0 reseni_soustavy = solve([eq1, eq2, eq3], x,y,λ)
reseni_soustavy
[[x == 1, y == 0, λ == 1], [x == -1, y == 0, λ == 1], [x == 0, y == -1, λ == 2], [x == 0, y == 1, λ == 2]]

Funkce ff tedy může nabývat vázané lokální extrémy v bodech: (1,0),(1,0),(0,1),(0,1).(1,0), (-1,0), (0,-1), (0,1).

f_vals = {} for res in reseni_soustavy: val = f(x=res[0].rhs(), y=res[1].rhs()) f_vals.update({(res[0].rhs(), res[1].rhs()): val}) #max_val = max(f_vals) #min_val = min(f_vals)
f_vals
{(1, 0): 1, (-1, 0): 1, (0, -1): 2, (0, 1): 2}

Odpověď. Funkce ff tedy nabývá na jednotkové kružnici maximum f(0,±1)=2f(0,\pm 1) = 2 a minimum f(±1,0)=1.f(\pm 1, 0) = 1.

var("t") p1 = parametric_plot3d((cos(t), sin(t), f(x=cos(t), y=sin(t))), (t, 0, 2*pi), color="red", thickness=5) p2 = parametric_plot3d((cos(t), sin(t), 0), (t, 0, 2*pi), color="green") p3 = plot3d(f(x,y), (x,-1,1), (y,-1,1), color="pink") p4 = point3d([(0, -1, 2), (0, 1, 2), (-1, 0, 1), (1,0,1)], size=30) (p1 + p2 + p3 + p4).show()
# Nakresleme si vrstevnice účelové funkce # a vazbové funkce g: p1 = contour_plot(f(x,y), (x, -1, 1), (y, -1, 1), contours=[1, 2], fill=False, axes=True, labels=True) p2 = contour_plot(g(x,y), (x, -1, 1), (y, -1, 1), contours=1, axes=True, fill=False) p3 = points([(-1,0), (1,0), (0,-1), (0,1)], color="red", size=30) (p1 + p2 + p3).show()

Postačující podmínky existence vázaného extrému

Věta (Weierstrass). Nechť f:RnRf:\mathbb R^n\supset\to\mathbb R je funkce spojitá na omezené a uzavřené množině DRn.D\subseteq\mathbb R^n. Potom funkce nabývá na množině DD svého absolutního maxima i minima.

Věta. Předpokládejme, že funkce f,g1,gs:RnRf,g_1\ldots,g_s:\mathbb R^n\supset\to\mathbb R (1s<n)(1\le s < n) jsou třídy C2\textrm{C}^2 na otevřené množině URnU\subseteq\mathbb R^n a nechť v každém bodě xUx\in U má Jacobiho matice vektorové funkce G=(g1,,gs):RRG=(g_1,\ldots,g_s):\mathbb R^\supset\to\mathbb R G(x)=(g1x1(x)g1xn(x)gsx1(x)gsxn) \nabla G(x) = \left( \begin{matrix} \frac{\partial g_1}{\partial x_1}(x)&\ldots&\frac{\partial g_1}{\partial x_n}(x)\\ \cdots&\cdots&\cdots\\ \frac{\partial g_s}{\partial x_1}(x)&\ldots&\frac{\partial g_s}{\partial x_n} \end{matrix} \right) maximální hodnost ss. Dále nechť aM,a\in M, a (λ1,,λs)Rs(\lambda_1,\ldots,\lambda_s)\in\mathbb R^s kde M={(x,y)U: G(x)=0}={(x,y)U: g1(x)=0,,gs(x)=0}. M = \{(x,y)\in U:\ G(x) = 0\}=\{(x,y)\in U:\ g_1(x) = 0,\ldots,g_s(x) = 0\}. a nechť aa je stacionárním bodem Lagrangeovy funkce: L(x)=f(x)+i=1sλigi(x). L(x) = f(x) + \sum_{i=1}^s \lambda_i g_i(x). Položme dále: Ta(M)=Lin{g1(a),,gs(a)} T_a(M) = Lin\{\nabla g_1(a),\ldots,\nabla g_s(a)\}^{\bot}

a) Je-li kvadratická forma d2Lad^2L_a na podprostoru Ta(M)T_a(M) pozitivně definitní, pak funkce ff nabývá v bodě aa ostré lokální minimum vzhledem k množině M.M.

b) Je-li kvadratická forma d2Lad^2L_a negativně definitní na podprostoru Ta(M),T_a(M), pak funkce ff nabývá v bodě aa ostré lokální maximum vzhledem k množině M.M.

c) Je-li kvadratická forma d2Lad^2L_a indefinitní na podprostoru Ta(M),T_a(M), pak funkce ff v bodě aa nenabývá lokální extrém vzhledem k množině M.M.

Cvičení

a) Najděte vázané extrémy funkce f(x,y)=xyf(x,y) = xy s vazbou x2+y2=2.x^2 +y^2 = 2.

b) Rozložte číslo 64 na tři činitele, jejichž součet je minimální.

c) Najděte na sféře o rovnici x2+y2+z2=4x^2 + y^2 + z^2 = 4 body, které jsou nejbližší a nejvzdálenější od pevně zvoleného bodu (3,1,1).(3, 1, -1).

d) Řešte pomocí metody Lagrangeových multiplikátorů následující úlohu, která byla již dříve řešena bez použití této metody:

má se vyrobit kartónová krabice hranolového tvaru z celkem 12 m2m^2 kartónu o maximálním možném objemu.