Book a Demo!
CoCalc Logo Icon
StoreFeaturesDocsShareSupportNewsAboutPoliciesSign UpSign In
Download
77 views
ubuntu2004
Kernel: SageMath 9.4

Riemannův integrál v Rn\mathbb R^n

Riemannův integrál přes 2-rozměrný interval

Definice. Dvourozměrným uzavřeným obdélníkem budeme rozumět jakoukoli množinu B=a1,b1×a2,b2, B = \langle a_1, b_1\rangle\times\langle a_2,b_2\rangle, kde aibi, i=1,2.a_i\le b_i,\ i=1,2. Obsah obdélníka BB se definuje vztahem ν(B)=(b1a1)(b2a2). \nu(B) = (b_1-a_1)\cdot(b_2-a_2).

Je-li I=a,bI = \langle a,b\rangle, a<ba < b

jednorozměrný interval, pak dělením intervalu II rozumíme jakoukoli množinu P={x0,x1,,xn}a,b,  n1P = \{x_0,x_1,\ldots,x_n\}\subset\langle a,b\rangle,\ \ n\ge 1, kde platí: a=x0<x1<<xn1<xn=b. a = x_0 < x_1 < \ldots < x_{n-1} < x_n = b.

Systém všech dělení intervalu a,b\langle a,b\rangle označíme symbolem P(a,b).\mathcal P(\langle a,b\rangle). Dílčím intervalem dělení P={x0,x1,,xn}P = \{x_0,x_1,\ldots,x_n\} rozumíme jakýkoli interval I=xj,xj+1,I = \langle x_j, x_{j+1}\rangle, kde 0j<n.0\le j < n. Dělením dvourozměrného obdélníka B=a1,b1×a2,b2B = \langle a_1, b_1\rangle\times\langle a_2,b_2\rangle rozumíme jakoukoli množinu PB,P \subset B, pro kterou existují dělení P1P(a1,b1)P_1\in\mathcal P(\langle a_1,b_1\rangle) a P2P(a2,b2)P_2\in\mathcal P(\langle a_2,b_2\rangle) taková, že P=P1×P2. P = P_1\times P_2.

Systém všech dělení dvojrozměrného intervalu BB označíme ve shodě s jednorozměrným případem symbolem P(B).\mathcal P(B). Dílčím intervalem příslušným dělení PP dvojrozměrného intervalu B=a1,b1×a2,b2B = \langle a_1, b_1\rangle\times\langle a_2,b_2\rangle rozumíme interval J=I1×I2,J = I_1\times I_2,, kde I1I_1 resp. I2I_2 jsou dílčími intervaly dělení P1P(a1,b1)P_1\in\mathcal P(\langle a_1,b_1\rangle) resp. P2P(a2,b2).P_2\in \mathcal P(\langle a_2,b_2\rangle). Mějme dále dánu omezenou reálnou funkci f:BRf:B\to\mathbb R na dvojrozměrném intervalu BR2B\subset\mathbb R^2 a nechť PP(B).P\in\mathcal P(B). Potom pro každý dílčí interval II dělení zavedme označení mI(f):=infxIf(x),   MI(f):=supxIf(x). m_I(f) := \inf_{x\in I}f(x),\ \ \ M_I(f) := \sup_{x\in I}f(x). Nyní budeme definovat dolní resp. horní integrální součet příslušný funkci ff a dělení PP vztahy L(f,P):=ImI(f)ν(I),   U(f,P):=IMI(f)ν(I), L(f,P) := \sum_I m_I(f)\nu(I),\ \ \ U(f,P) := \sum_I M_I(f)\nu(I), kde sčítáme přes všechny dílčí intervaly II dělení P.P.

Řekneme, že funkce Riemannovsky integrabilní, jestliže platí: supPL(f,P)=infPU(f,P), \sup_P L(f,P) = \inf_P U(f,P), kde suprémum a infimum je bráno přes všechna dělení PP(B).P\in\mathcal P(B). Je-li funkce Riemannovsky integrabilní, potom společnou hodnotu supPL(f,P)=infPU(f,P)\sup_P L(f,P) = \inf_P U(f,P) nazveme Riemannovým integrálem funkce ff přes uzavřený interval BB. Tuto hodnotu označíme symbolem Bf.\int_B f.

Alternativně se značí hodnota Riemannova integrálu takto: Bf(x)dx\int_B f(\vec x)d\vec x nebo Bf(x1,x2)dx1dx2.\iint_B f(x_1,x_2)dx_1dx_2.

Poznámky k definici

  1. Pro libovolné dělení PP(B)P\in\mathcal P(B) zřejmě platí: L(f,P)U(f,P). L(f,P) \le U(f,P).

  2. Pro dvě libovolná dělení P1,P2P(B)P_1,P_2\in\mathcal P(B) platí nerovnost L(f,P1)U(f,P2). L(f,P_1) \le U(f,P_2).

  3. Množina dolních integrálních součtů {L(f,P):PP(B)} \{L(f,P): P\in\mathcal P(B)\} a množina horních integrálních součtů {U(f,P):PP(B)} \{U(f,P): P\in\mathcal P(B)\} jsou omezenými množinami.

  4. Platí: sup{L(f,P):PP(B)}inf{U(f,P):PP(B)}. \sup\{L(f,P):P\in\mathcal P(B)\} \le \inf\{U(f,P):P\in\mathcal P(B)\}.

  5. Je-li BR2B\subset\mathbb R^2 uzavřený dvojrozměrný interval a f:R2R,f:\mathbb R^2\supset\to\mathbb R, přičemž platí BDfB\subset D_f, potom je funkce ff Riemannovsky integrabilní na obdélníku BB, je-li zúžení fBf\vert_B funkce ff na obdélník BB Riemannovsky integrabilní, přičemž Bf:=BfB.\int_B f :=\int_Bf\vert_B.

Postačující podmínka integrability

Věta. Je-li BR2B\subset\mathbb R^2 uzavřený dvojrozměrný interval a f:BRf:B\to\mathbb R je omezená funkce, potom je funkce ff Riemannovsky integrabilní, je-li spojitá všude s vyjímkou bodů ležících na konečném počtu hladkých křivek.

Riemannův integrál přes omezenou množinu

Předpokládejme, že SR2S\subset\mathbb R^2 je omezenou množinou. Tedy existuje uzavřený obdélník BR2B\subset\mathbb R^2 takový, že SB.S\subset B. Uvažujme nyní funkci f:SR.f:S\to\mathbb R. Potom symbol fSf_S značí funkci, která je rozšířením funkce ff nulou a danou předpisem: fS(x)={f(x),xS0,xS. f_S(x) = \begin{cases} f(x), & x\in S\\ 0, & x\notin S. \end{cases}

Je-li f:SRf:S\to\mathbb R omezenou funkcí na množině SS, potom řekneme, že funkce ff je Riemannovosky integrabilní na obdélníku, je-li rozšíření fSf_S Riemannovsky integrabilní funkcí na obdélníku BR2,B\subset\mathbb R^2, který obsahuje množinu SS jako svoji podmnožinu. Pak definujeme: Sf:=BfS. \int_S f := \int_B f_S.

Poznámky k definici

Platí následující pomocná věta:

Lemma. Nechť SRS\subset\mathbb R je omezená množina a f:SRf:S\to\mathbb R je omezenou funkcí, takovou, že existuje Riemannův integrál BfS\int_B f_S na uzavřeném dvojrozměrném obdélníku BB obsahujícím množinu SS jako svoji podmnožinu. Potom existuje Riemannův integrál BfS\int_{B'}f_S pro jakýkoli uzavřený dvojrozměrný interval BB' obsahující množinu SS jako svoji podmnožinu a platí: BfS=BfS. \int_B f_S = \int_{B'} f_S.

Předchozí lemma vlastně říká, že existence ani hodnota Riemannova intrgrálu Sf\int_Sf nezávisí na volbě uzavřeného dvojrozměrného intervalu BB takového, že SB.S\subset B.

Vlastnosti Riemannova integrálu

Věta (Linearita). Je-li BB uzavřený dvojrozměrný interval v R2\mathbb R^2 a f,g:BRf,g:B\to\mathbb R Riemannovsky integrabilní funkce a jsou-li α,βR,\alpha,\beta\in\mathbb R, potom je funkce αf+βg\alpha f + \beta g Riemannovsky integrabilní funkcí a platí: B(αf+βg)=αBf+βBg. \int_B (\alpha f + \beta g) = \alpha\int_B f + \beta\int_B g.

Odhad hodnoty dvojného integrálu.

Věta. Předpokládejme, že B=a,b×c,d.B = \langle a,b\rangle\times\langle c,d\rangle. Dále nechť pro m,nNm,n\in\mathbb N je Δx=(ba)/m, Δy=(dc)/n.\Delta x = (b-a)/m,\ \Delta y = (d-c)/n. Dále pak ΔB=ΔxΔy\Delta B = \Delta x\cdot\Delta y a pro každé i{0,1,,m}, j{0,1,,n}i\in\{0,1,\ldots,m\},\ j\in\{0,1,\ldots,n\} je xi=a+iΔx, yj=c+jΔy.x_i = a + i\cdot \Delta x,\ y_j = c + j\cdot\Delta y. Pak Bf(x,y)dxdyi=1mj=1nf(xˉi,yˉj)ΔB. \iint_B f(x,y)dxdy \approx \sum_{i=1}^m\sum_{j=1}^n f(\bar x_i,\bar y_j)\Delta B. Zde je xˉi\bar x_i resp. yˉj\bar y_j střed intervalu xi1,xi\langle x_{i-1}, x_i\rangle resp. intervalu yj1,yj.\langle y_{j-1}, y_j\rangle.

Popišme nyní podrobně, jak budeme počítat uvedený odhad. Nejdříve sestrojme rovnoměrné dělení intervalu a,b\langle a,b\rangle a pak rovnoměrné dělení intervalu c,d.\langle c,d\rangle.

Příklad.

Uvažujme funkci f(x,y)=x3y2.f(x,y) = x-3y^2. Odhadněmě hodnotu dvojného integrálu I=B(x3y2)dxdy, I = \iint_B(x-3y^2)dxdy, kde B={(x,y)0x2, 1y2}.B = \{(x,y)\mid 0\le x\le 2,\ 1\le y\le 2\}.

var("x, y") f_(x,y) = x - 3*y^2 f = function("f")(x,y) m = 2; n = 2 a = 0; b = 2; c = 1; d = 2 Δx = (b - a) / m; Δy = (d - c) / n ΔB = Δx * Δy; print("ΔB = ", ΔB) d1 = srange(a, b + Δx, Δx) d2 = srange(c, d + Δy, Δy) mx = [(x + Δx/2) for x in d1[:-1]] my = [(y + Δy/2) for y in d2[:-1]] i = sum([sum([f(x=s, y=t)*ΔB for t in my]) for s in mx]) i_ = sum([sum([f_(x=s, y=t)*ΔB for t in my]) for s in mx]) show("I = \t", i) show("I = \t", numerical_approx(i_,digits=6))
ΔB = 1/2
Ix=x 12f(32,74)+12f(32,54)+12f(12,74)+12f(12,54)\renewcommand{\Bold}[1]{\mathbf{#1}}\verb|I|\phantom{\verb!x!}\verb|=|\phantom{\verb!x!}\verb| | \frac{1}{2} \, f\left(\frac{3}{2}, \frac{7}{4}\right) + \frac{1}{2} \, f\left(\frac{3}{2}, \frac{5}{4}\right) + \frac{1}{2} \, f\left(\frac{1}{2}, \frac{7}{4}\right) + \frac{1}{2} \, f\left(\frac{1}{2}, \frac{5}{4}\right)
Ix=x 11.8750\renewcommand{\Bold}[1]{\mathbf{#1}}\verb|I|\phantom{\verb!x!}\verb|=|\phantom{\verb!x!}\verb| | -11.8750
p = plot3d(f_(x,y), (x,-2,2), (y,-2,2)) p.show(aspect_ratio=1)

Částečné integrály (Fubiniova věta na obdélníku)

Předpokládejme, že funkce ff je na intervalu B=a,b×c,dB=\langle a,b\rangle\times\langle c,d\rangle integrabilní. Dále pro každé xa,bx\in\langle a,b\rangle uvažujme integrál I(x)=cdf(x,y)dy. I(x) = \int_c^d f(x,y) dy. Tento integrál budme nazývat částečným (parciálním) integrálem funkce ff vzhledem k proměnné y.y.

Uvažujme opět funkci z=f(x,y)=x3y2z = f(x,y) = x - 3y^2 a počítejme částečný integrál: I(x)=12(x3y2)dy. I(x) = \int_1^2 (x - 3y^2)dy.

var("x, y") f(x,y) = x - 3*y^2 I(x) = integrate(f, (y, 1, 2)) show("I(x) = \t", I(x))
I(x)x=x x7\renewcommand{\Bold}[1]{\mathbf{#1}}\verb|I(x)|\phantom{\verb!x!}\verb|=|\phantom{\verb!x!}\verb| | x - 7

Nyní počítejme integrál 02I(x)dx.\int_0^2 I(x)dx.

dinteg = integrate(I(x), (x, 0, 2)) show("I = \t", dinteg)
Ix=x 12\renewcommand{\Bold}[1]{\mathbf{#1}}\verb|I|\phantom{\verb!x!}\verb|=|\phantom{\verb!x!}\verb| | -12

Věta (Fubiniova věta).

Předpokládejme, že funkce z=f(x,y)z = f(x,y) je spojitá na obdélníku B={(x,y)axb, cyd}. B = \{(x,y) \mid a\le x\le b,\ c\le y\le d\}. Potom platí: Bf(x,y)dB=abcdf(x,y)dydx=cdabf(x,y)dxdy. \iint_B f(x,y)dB = \int_a^b\int_c^d f(x,y)dydx = \int_c^d\int_a^b f(x,y)dxdy. Tedy z předpokladu spojitosti funkce ff plyne existence obou tzv. dvojnásobných integrálů napravo stejně jako tzv. dvojného integrálu vlevo a platí uvedené rovnosti.

Z uvedené Fubiniovy věty nyní plyne, že I=B(x3y2)dxdy=12. I = \iint_B(x-3y^2)dxdy = -12. Porovnejte aproximace tohoto integrálu pomocí "midpoint rule" s přesnou hodnotou tohoto integrálu.

Příklad

Spočítejme dvojný integrál 0,2×1,2(x3y2)dxdy\int_{\langle 0,2\rangle\times\langle 1,2\rangle}(x-3y^2)dxdy jiným způsobem než jsme tak učinili výše.

Řešení

Vyjádřeme funkci J(y)=02f(x,y)dx.J(y) = \int_0^2 f(x,y)dx.

var("x,y")a f(x,y) = x - 3*y^2 J(y) = integrate(f(x,y), (x, 0, 2)) show("J(y) = \t", J(y))
J(y)x=x 6y2+2\renewcommand{\Bold}[1]{\mathbf{#1}}\verb|J(y)|\phantom{\verb!x!}\verb|=|\phantom{\verb!x!}\verb| | -6 \, y^{2} + 2

Nyní podle fubiniovy věty je hodnota dvojného integrálu II rovna integrálu 12J(y)dy.\int_1^2 J(y)dy.

show("I = \t", integrate(J(y), (y, 1, 2)))
Ix=x 12\renewcommand{\Bold}[1]{\mathbf{#1}}\verb|I|\phantom{\verb!x!}\verb|=|\phantom{\verb!x!}\verb| | -12

Příklad

Vypočítejme dvojný integrál B\iint_B

Objem tělesa omezeného grafem funkce

Věta. Je-li f(x,y)0,f(x,y)\ge 0, potom je objem VV tělesa omezeného uzavřeným dvojrozměrným obdélníkem BB a plochou o rovnici z=f(x,y)z = f(x,y) roven dvojnému integrálu: V=Bf(x,y)dxdy. V = \iint_B f(x,y)dxdy.

Příklad

Vypočítejme objem tělesa omezeného grafem funkce z=16x22y2z = 16 - x^2 - 2y^2 nad intervalem B=0,2×0,2.B = \langle 0,2\rangle\times\langle 0,2\rangle.

Řešení

var("x,y") f(x,y) = 16 - x^2 - 2*y^2 J(y) = integrate(f(x,y), (x, 0, 2)) show("J(y) = \t", J(y)) show("I = \t", integrate(J(y), (y, 0, 2)))
J(y)x=x 4y2+883\renewcommand{\Bold}[1]{\mathbf{#1}}\verb|J(y)|\phantom{\verb!x!}\verb|=|\phantom{\verb!x!}\verb| | -4 \, y^{2} + \frac{88}{3}
Ix=x 48\renewcommand{\Bold}[1]{\mathbf{#1}}\verb|I|\phantom{\verb!x!}\verb|=|\phantom{\verb!x!}\verb| | 48
plot3d(f(x,y), (x, 0, 2), (y, 0, 2))